O plemeni
1. Standard plemene
FCI - Standard č. 356 / 19.05.2009
Překlad: Ing. Hana Petrusová
DÁNSKO-ŠVÉDSKÝ FARMÁŘSKÝ PES
(Dansk/svensk gardshund)
ZEMĚ PŮVODU: Dánsko a Švédsko
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 26.03.2009
POUŽITÍ: Farmářský a společenský pes.
KLASIFIKACE
FCI: Skupina 2 Pinčové,
knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi.
Sekce 1.
Pinčové.
Bez pracovní zkoušky.
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Uznán v Dánsku a Švédsku v roce 1987 pod jménem dánsko-švédský farmářský pes. Toto plemeno bylo po dlouhou dobu známé na farmách v Dánsku a Švédsku. Farmářský pes je používaný jako hlídací pes, lovec krys a společník.
CELKOVÝ VZHLED: Malý, kompaktní a mírně obdélníkový pes. Později dozrává.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Tělo by mělo být mírně obdélníkové v poměru 9:10. Poměr hloubky hrudníku k výšce v kohoutku by měl být 1:2.
POVAHA / TEMPERAMENT: Ostražitý, pozorný a živý.
HLAVA: Hlava by měla být trojúhelníková a v poměru k tělu o něco menší.
MOZKOVNA:
Lebka: Poměrně široká a mírně okrouhlá.
Stop: Dobře vyznačený.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: Zbarvení v souladu s barvou skvrn.
Čenich: Dobře vyvinutý, postupně se zužuje k nosní houbě, ale nesmí být špičatý. O něco kratší než lebka. Hřbet nosu rovný.
Čelisti / Zuby: Čelisti silné. Nůžkový skus s pravidelnými a dobře vyvinutými řezáky. Klešťový skus je přípustný.
Líce: Patrné, ale ne přehnané.
Oči: Střední velikosti, mírně okrouhlé, ne vystouplé nebo zapadlé. Pozorný a přátelský výraz. Tmavé barvy u jedinců s černými skvrnami. Poněkud světlejší zbarvení je povoleno u jedinců se žlutými nebo játrovými skvrnami.
Uši: Střední velikosti. Růžovité nebo klopené, u obou by lomení mělo být těsně nad lebkou. Klopené uši: špičky by měly být přiložené k lícím.
KRK: Střední délky, silný a mírně klenutý. Bez laloků.
TRUP: Kompaktní, dobré substance.
Bedra: Krátká, široká a mírně klenutá.
Záď: Mírně zaoblená.
Hrudník: Dlouhý, hluboký a prostorný s dobře odstupujícími žebry. Předhrudí výrazné.
Spodní linie a břicho: Břicho jen mírně vtažené.
Ocas: Ne příliš vysoko nasazený. Dlouhý nebo přirozeně krátký, zakrnělý. Měl by být nesený rovný s menším prohnutím nebo srpovitý.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled:
Rovné a rovnoběžné. Přední fronta je širší než hrudní koš.
Lopatky: Šikmé.
Nadloktí: Šikmá.
Nadprstí: Silná a pružná.
Přední tlapky: Malé, oválné a ne pevně sevřené.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled:
Dobře zaúhlená kolena a hlezna. Rovnoběžné a dobře osvalené.
Stehna: Dost široká.
Zadní tlapky: Stejné jako přední.
CHODY / POHYB: Rovnoběžný a volný.
OSRSTĚNÍ
Srst: Krátká a hladká. Na těle tvrdá.
Barva: Převládá bílá. Skvrny různého zbarvení, velikosti a kombinací jsou přípustné (černé, tříslové, játrové a různých odstínů žluté). S nebo bez tříslových znaků. Tečkování je přípustné.
VÝŠKA A HMOTNOST:
Kohoutková výška:
psi 34
- 37 cm
feny 32 - 35 cm
tolerance
+/- 2 cm
VADY:
Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa.
- Elegantní celkový vzhled.
- Úzká přední fronta.
- Krátké nohy.
- Mělký hrudník.
- Plochý nebo krátký hrudník.
- Strmá záď.
- Vztyčené uši.
- Příliš dlouhý krk.
- Zatočený ocas nebo ocas nesený ploše na hřbetě.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
- Agresivita nebo přílišná bázlivost.
Každý jedinec vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
Pozn.:
Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku.
Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.
Anglický výklad standardu - fci.be/Nomenclature/Education/356g02-PRE-en.pdf
2. Historie plemene
Historie plemene sahá velice hluboko do minulosti. Kosterní ostatky psů tohoto typu nalezneme už na pohřebištích legendárních Vikingů. Tito psi se vyskytovali na území dnešního Dánska, jihu Švédska, dokonce i v Normandii. Býval běžným obyvatelem venkovských usedlostí a statků, kde plnil roli lovce drobných hlodavců, hlasitým štěkotem ohlašoval každého návštěvníka a v neposlední řadě to byli trvale veselí společníci, kteří milovali děti a společné hry.
Během 20. století s postupným rušením farem a odchodem lidí do měst se začala postupně snižovat populace těchto malých pomocníků. Naštěstí si toho kynologové všimli a začali usilovat o záchranu původního severského plemene. Od 80. let se dánský klub pro národní a zapomenutá plemena společně se Švédskem pokusili o záchranu plemene.
Vzájemná spolupráce ukázala, že ve Švédsku neoficiálně vedené plemeno Skandinávský teriér nese shodné rysy s dánskými psi a ve skutečnosti jde o pinče, nikoli teriéra. Byla zahájena oficiální registrace farmářských psů a započal jejich chovatelský program.
V roce 1986 proběhla první výstava farmářských psů, kde asi sto psů získalo zápis do plemenné knihy. Až do roku 2005 šlo ve Švédsku zapsat do registru psa bez výpisu předků, oproti Dánsku, kde je otevřená plemenná kniha dodnes. V praxi to znamená, že chovatelé stále nachází původní farmářské psy se standardními povahovými a exteriérovými vlastnostmi, ale bez známých předků, bez rodokmenů a dál jej využívají v chovu. Plnohodnotný rodokmen jejich potomci získají až se třemi plnými generacemi. Tito psi působí v chovu po celém světě a příznivě ovlivňují genetickou variabilitu plemene. Právě poměrně široké chovatelské základně a tvrdé selekci, která na farmách probíhala, vděčíme za pevné zdraví a dlouhověkost plemene.
O rok později, než ve Švédsku, tedy 1987, proběhla první certifikační výstava také v Dánsku. I zde bylo na základě fenotypu do chovu zařazeno prvních sto třicet psů.
V roce 1989 bylo poprvé oficiálně představeno na Světové výstavě v Bella center v Kodani. Díky vzájemné úzké spolupráci a precizní práci chovatelů bylo plemeno zařazeno mezi prozatímně uznaná plemena s číslem standardu 356 v roce 2008 a plně uznáno v roce 2019 a zařazeno do II. FCI skupiny, pinčové. Oficiální platný standard byl publikován 10. 12. 2018 a definitivně uznán 29. 4. 2019.
První pes a fena zapsaní v české plemenné knize byli dovezeni v roce 2016 a první vrh se narodil 25. 2. 2018. Od té doby počet vrhů každým rokem roste a jen za rok 2025 bylo odchováno patnáct vrhů.